Historie města Bolesławiec úzce souvisí s hrnčířstvím od středověkých dob. Město a okolní oblasti, které se nacházejí v povodí řek Bóbr a Kwisa, oplývají bohatými ložisky jílů vhodných pro výrobu kameniny. Vyskytují se zde také jíly používané pro výrobu glazury, které dávají lehce sklovitý, hnědý povrch tzv. hlinitých glazur, typických pro boleslaveckou výrobu.

Nejstarší zmínka o hrnčíři z Bolesławce je v městských knihách města Svídnice (Świdnica) z roku 1380. Poprvé se informace o fungování pěti hrnčíren objevují v kronikách v 15. století. Na Dolním předměstí byly umístěny čtyři dílny, jedna pak byla na Horním předměstí. Nejstarší zdrojové informace o cechu místních hrnčířů jsou z roku 1511, ale není pochyb o tom, že tento cech fungoval už dříve.

Mistři hrnčířství v Bolesławci pečlivě hlídali výsadu udržovat stálý počet pěti dílen. Od tohoto tradičního počtu bylo patrně upuštěno až v 90. letech 18. století. V roce 1806 bylo ve městě deset mistrů, roku 1829 třináct mistrů (sdružených v cechu) a dva nesdružení hrnčíři.

V 18. století vyráběli hrnčíři konvice na kávu a čaj, nádoby a dózy na máslo a šňupací tabák, džbány, korbely, lahve, hrnce, polévkové mísy, kalamáře i kropenky, misky, nočníky, retorty a další laboratorní nádobí. Hlavní část produkce tvořilo hladké hnědé nádobí pro každodenní použití. Menší skupinu nádob, která se vyznačuje uměleckou hodnotou, tvoří nádoby zdobené žebrováním a plastickou dekorací – lepenými tlačenými motivy.        Největší popularitu v 18. století získaly nádoby (hlavně konvice na kávu a čaj) zdobené bílými nebo krémovými plastickými dekory, které byly kontrastní s hnědou polevou nádoby. Kolem poloviny 18. století se začaly tyto dekory malovat za studena a také se začalo používat zlacení.

Kolem roku 1882 se vedle stávajících nádob pokrytých hlinitou polevou a dekorovaných nalepovanými dekory objevil nový typ dekoru: razítkovaný dekor. Razítka se dělala z houbičky, používaly se intenzivní barvy: kobaltová a zelená. Vzácněji používali místní hrnčíři jiné techniky zdobení jako je mramorizace a intarzie.

V roce 1897 byla v Bolesławci založena Královská odborná škola keramická. Řídil ji dr. Wilhelm Pukall, významný chemik, který byl po mnoho let spojený s Královskou manufakturou porcelánu v Berlíně a který zpracoval novátorsky vzdělávací program, těsně spojující rozvoj uměleckých dovedností s technickými znalostmi. Škola byla jakýmsi výzkumným ústavem, jehož úkolem bylo studovat místní výrobní podmínky a poté připravovat návrhy na modernizaci místního hrnčířství.

Druhá světová válka způsobila v keramických provozech velké škody a ukončila činnost keramické odborné školy. Proces opětovného zprovoznění keramického průmyslu po druhé světové válce byl velmi obtížný a zdlouhavý.

První závod začal fungovat v roce 1946. Nejstarší vázy z tohoto období zdobené malovaným rostlinným ornamentem pocházejí z roku 1948.

Dnes ve městě a okolí existuje kolem 25 menších a větších keramických podniků.